Dodatačná montáž parkovacích čidel

Parkovací čidla jsou v dnešní době celkem prospěšným pomocníkem pro každého, kdo má obavu ze správného parkování. Díky nim však lze dostávat do interiéru vozu jasný signál o tom, zda se za vozem nachází nějaká překážka a jak konkrétně je daleko. Díky tomu je parkování nejenom bezpečnější, ale je také jistější a jednodušší. Aby bylo vše takto pozitivní, je samozřejmě třeba uskutečnit krok, kterým je montáž parkovacích čidel. Ty sice může namontovat profesionál v servisu, ale není to vždy nutné. Stejně tak je možné zvládnout danou montáž svépomocí. Díky nám zjistíte, jak na to.

Výběr správných čidel je základ

To nejdůležitější, co je rozhodně třeba udělat, to je výběr správných čidel. To hlavní, co by vás mělo zajímat primárně, je jejich barva. Pamatujte na to, že by měly co nejlépe ladit s vozem. Dominuje sortiment, kterým jsou čidla bílá a černá, ale stejně tak není problém pořídit i takový, kterým jsou čidla různých barevností, které budou dokonale ladit s vaším nárazníkem. Jakmile máte výběr u konce, můžete je objednat a už jenom čekat, až přijdou.

Vyvrtání děr

Jakmile jsou čidla u vás, už můžete přistoupit k tomu nejdůležitějšímu, což je samozřejmě montáž parkovacích čidel. To první, co je nutné udělat, to je vyvrtání děr do vašeho nárazníku. Velikost vrtáku poznáte především podle velikosti daných čidel, které by měly v daném otvoru přesně sedět. Zde se nebojte otevřít si návod, jelikož zde bude přesně uvedeno, jaké otvory je třeba vyvrtat. Určitě tento krok nepodceňujte. Pokud si nejste jisti, začněte otvorem menším, který potom můžete v případě potřeby rozšířit. Pokud byste vyvrtali otvor větší, lze sice pořídit různé redukce, ale v tomto případě musíme říci, že to nevypadá příliš dobře.

S vyvrtáním děr souvisí i to, že je nezbytné si vše dobře vyměřit. Parkovací čidla by měla být umístěna v horní části nárazníku, ideálně potom v jeho největší části, kterým zcela logicky končí vůz. Právě tato část se ve většině případů jako první dotkne případné překážky. Jakmile máte jasno o horizontální poloze, je třeba přesně určit střed vašeho nárazníku. Poté postupujte přesným odměřením vpravo a vlevo, díky čemž už určíte přesná místa proto, kam by měla vaše konkrétní čidla patřit.

Umístění čidel

Díry jsou vyvrtány tak může následovat další krok, který už je poměrně jednoduchý. Jde o umístění jednotlivých čidel do připravených otvorů. Určitě se nebojte použít trochu síly, abyste měli jistotu, že čidlo na dané místo dostanete. Mělo by tam perfektně držet a nemělo by docházet k tomu, že se bude jakkoliv hýbat, nebo se viklat. Pokud je na svém místě, už stačí jenom vyřešit samotnou kabeláž. Pamatujte, že k samotnému čidlu by měl vždy vést konkrétní kabel. Zkontrolujte proto i to, zda je kabeláž správně napojena a i po této stránce je vše v naprostém pořádku.

Protažení kabeláže

Máme-li parkovací senzory na místě, můžeme se pustit do samotného natažení kabeláže. Zde je třeba říci, že hlavním a v podstatě nejdůležitějším krokem je napojení jednotlivých parkovacích senzorů a jejich kabelů do hlavního místa, kterým je řídící jednotka. Právě ta je tím hlavním prvkem, bez kterého se neobejdeme. Právě řídící jednotka totiž dokáže vyhodnocovat signály z jednotlivých čidel. Jakmile je vyhodnotí, dojde také k tomu, že je posílán signál už do samotného vozu, kde následně slyšíme zvukový signál, nebo vidíme ten grafický, který nám říká, jak daleko je překážka. Primárně tedy propojíme parkovací čidla s řídící jednotkou.

Následujícím krokem je propojení řídící jednotky se samotným výstupním reproduktorem, nebo třeba s grafickým displejem. Od řídící jednotky tedy vedeme kabeláž, nejlépe skrz interiér. Naším cílem by mělo být hlavně zamaskování kabelů tak, aby nebylo jejich vedení nijak vidět. Jednodušší to můžeme mít ve chvíli, kdy pořídíme takové parkovací senzory, které nabídnou možnost bezdrátového propojení. Z řídící jednotky tak půjde signál přímo do interiéru a my se nemusíme zabývat právě vedením kabelů jako takových. I když jsou takové bezdrátové parkovací senzory o něco dražší, jejich výhodou je právě to, že nám mohou nabídnout možnost jednodušší a méně pracné montáže. To je dobré při investici do nich určitě zvážit.

Připojení k vozu

Velmi důležité je také propojení s vozem, které by mělo proběhnout velmi jednoduše, a to na základě napojení k samotné řídící jednotce vozu. Zde by měl pomoci univerzální konektor, stejně jako například i různé redukce. Je totiž třeba myslet na to, že parkovací senzory by se měli umět sami zapnout. Samozřejmě právě ve chvíli, kdy v našem automobilu zařadíme zpátečku. V takovém případě není třeba na cokoliv myslet a věnovat se jenom parkování a konkrétnímu signálu.

Vyzkoušení senzorů

Bez něho se určitě neobejdeme, a to z jednoho prostého důvodu. Je třeba mít nejprve jasno o tom, že vše funguje skutečně tak, jak fungovat má. Tedy že dokážou dobře identifikovat překážku a že nám o tom dají s dostatečným předstihem signál. Také je třeba myslet na to, že je třeba změřit vzdálenosti, v rámci kterých se mění jednotlivé akustické signály. To je nezbytné v té chvíli, kdy potřebujeme mít jasný přehled o tom, jak daleko je překážka, na který nás parkovací senzor upozorňuje. Toto je určitě důležité neopomíjet, jelikož během couvání tak budete mít stoprocentní jistotu přesné informace. Ideální je v takovém testování postupovat buď ve dvou, nebo postupně najíždět k takové překážce, u které máme jistotu toho, že nám automobil nepoškodí. Naším tipem je třeba obyčejná plastová popelnice.