Montáž parkovacích čidel

parkovací senzorParkování je pro mnoho lidí poměrně náročnou činností, u které musíme říci, ne každý ji zvládá. Zvláště v souvislosti s tím, že ne každý má odhad na vzdálenost, ve které se od ostatních vozů, nebo od překážky nachází. V takovém případě je možné pomoci si moderní technikou. Buď můžete zakoupit automobil, který už má parkovací čidla v rámci své výbavy, nebo je možné volit alternativu v podobě externě koupených čidel, které následně na vůz namontujete. A právě na to, jak montáž parkovacích čidel bez problémů zvládnout, se aktuálně zaměříme.

Co bude potřeba?

V první řadě to jsou rozhodně právě ona parkovací čidla. Dnes je na trhu několik možností, které lze zakoupit. Některá jsou spojena s možností využití jenom zvukového signálu, u dalších je třeba myslet i na možnost toho, že se nám vzdálenost zobrazí přímo na displeji. Stejně tak existují možnost spojené s různými barevnými designy, které volíme ve chvíli, kdy chceme, aby parkovací čidla působila v oblasti našeho nárazníku především nenápadně.

Dále je potřeba také vrtačka a vhodný vrták. A to s ohledem na velikost jednotlivých parkovacích čidel. Konkrétní velikost použitého vrtáku obvykle najdeme u informací, které jsou s čidly spojeny. Poté už můžeme začít s montáží, kterou by měl bez problémů zvládnout i začátečník, bez předchozích zkušeností s daným postupem.

Ideální je sundat nárazník

V první řadě je třeba demontovat nárazník, jelikož díky tomu si práci nejenom usnadníme, ale zároveň eliminujeme jakékoliv případné poškození našeho vozu. Jedná se však o poměrně komplikovanou činnost, jelikož nárazník může být přichycen hned na několika konkrétních bodech. Proto je možné tento krok přeskočit. Pouze je třeba dbát zvýšené obezřetnosti, a to jak v souvislosti s vrtáním děr, tak v souvislosti s vedením jednotlivých kabelů.

Navrtáme díry

Následujícím krokem je samotné navrtání děr. Jedná se o činnost, u které je třeba být především obezřetný. Nejprve si vyměříme přesné vzdálenosti, které budou mezi jednotlivými čidly. Jakmile je vše v pořádku, můžeme si poznačit místa, kde budeme vrtat. Také neopomíjejte to, že parkovací čidla nebudou na zadním nárazníku jenom přímo v zadu, ale budou částečně i z jeho boční části, kde také dokážou eliminovat překážku. Více o správném umístění může napovědět jejich samotný návod, který je obvykle součástí krabice.

Jakmile máme jednotlivá místa poznačena, je možné se pustit do samotného vrtání. Protože nárazník jen poměrně měkký a pružný, půjde nám to celkem jednoduše. Jakmile jsou všechny díry hotové, jemně je začistíme a můžeme se pustit do dalšího kroku. Pokud si nejste jisti skutečnou velikostí vrtáku, je dobré nejprve zvolit menší průměr a teprve po vyzkoušení je dobré postupně volit průměr o něco vyšší. Tento postup také eliminuje případný problém s tím, že vám vrták sjede a vy danou díru vyvrtáte nikoliv na přesně označeném místě, ale naopak dojde k tomu, že ji vyvrtáte vedle.

Umístíme parkovací čidla

Zde nastává krok spojený s montáží samotných čidel. U nich samozřejmě hledíme také na to, abychom nijak výrazně nepoškodili kabeláž, která je jejich součástí. Jedině tak máme jistotu, že budou fungovat přesně tak, jak fungovat mají.

Nyní přichází ona nejobtížnější část, která souvisí s vyvedením kabelů. Ty obvykle napojujeme centrálně na pojistkovou skříň. Je tedy třeba je protáhnout celým vozem, kde je jednoduše připojíme dle schématu, které by mělo být jejich součástí. Pokud si v tomto ohledu nejste příliš jisti, je dobré vzít si na pomoc někoho zkušenějšího, nebo oslovit autoelektrikáře. Pro něho je to práce na pár minut. Přirozeně také platí, že bychom kabely měli vést co možná nejvíce nenápadně, proto je můžeme schovat třeba do oblasti podlahy našeho automobilu. Zde dejte pozor hlavně na to, abyste při vedení kabelů některý z nich nepřetrhli, stejně jako je dobré dbát na to, aby byly skutečně bezpečně umístěny a nehrozilo, že postupem času vylezou ven.

Montáž ukazatele

Jakmile máme parkovací čidla zapojena, je třeba instalovat i samotný ukazatel vzdálenosti. Obvykle je spojený také s reproduktorem, díky čemuž máme jistotu toho, že se jeho samostatnou montáží nemusíme zabývat. Zde je naším cílem opět hlavně nenápadné vedení kabelů. Samotný ukazatel vzdálenosti, nebo jednotka s reproduktorem se umístí na palubní desku. Pro maximální jednoduchost je zde možné ji na požadované místo jednoduše nalepit.

Základem montáže je také to, aby řidiči nijak výrazně nebránila při výhledu. Proto je ideální volit takové místo, kdy víme, že při jízdě nás daný senzor nebude ručit při výhledu a zároveň budeme vědět to, že při couvání ho budeme mít v našem zorném poli.

Senzory vyzkoušíme

Pokud je vše v pořádku připojeno, můžeme parkovací senzory vyzkoušet a otestovat jejich funkčnost. Jednoduše přijedeme k překážce, na kterou začneme postupně couvat. Jakmile se k ní blížíme, měli bychom slyšet zvukový signál. Nejlepší zkouškou funkčnosti je však vzít si na pomoc někoho jiného, kdo se nám postupně při parkování bude stavět za každé čidlo zvlášť. Díky tomu stoprocentně odhalíme to, zda funguje každé jednotlivě.

Pokud máme funkčnost otestovanou a víme, že vše funguje, je třeba přečíst si i návod, který nám říká, jaký zvuk se ozve při jaké vzdálenosti od překážky. To následně pro jistotu ověříme, a pokud je vše v pořádku, montáž parkovacích senzorů se nám povedla úspěšně a my se tak můžeme vyhnout jakýmkoliv budoucím problémům, které by byly s parkováním spojené.

Jak se článek líbíl?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

CLOSE
CLOSE
Posilování a kulturistika, trénink i výživa